Opravdu jsme to, co jíme?
Možná to znáte. Přiběhnete z práce, v ruce nákup, v hlavě ještě půl dne. A najednou je čas na jídlo – rychlé rozhodnutí, rychlý výběr, rychlá energie. Není na tom nic špatně. Nežijeme v ideálním světě, kde se všechno stíhá a nic nechybí. Ale možná právě proto má smysl se občas zastavit a položit si jednoduchou otázku: "Co si vlastně dáváme do těla? Ne z pozice výčitek, ale spíš ze zvědavosti. Z péče. Ze snahy být k sobě trochu fér.
Kvalita nemusí být složitá
V posledních letech se kolem jídla točí spousta debat. Bio, ečka, cukr, tuky, superpotraviny, detox… A člověk má snadno pocit, že buď musí všechno vědět, nebo to radši vzdát. Ale ono to často začíná úplně jinde – v jednoduché volbě. Třeba zvolit věc, u které víme, z čeho je. Která neobsahuje víc textu než chuti. Která nezatěžuje tělo zbytečně a dává mu to podstatné. Není to o zákazu. Je to spíš o poměru. O tom, že když už si dopřejeme, ať to za to stojí.
Proč to celé vůbec řešit
Tělo není stroj. To, co do něj dáváme, se promítá do energie, nálady, zdraví. Možná ne hned, ale z dlouhodobého hlediska rozhodně. A podobně jako investujeme do věcí, které mají vydržet, dává smysl investovat i do toho, z čeho jsme doslova složeni. Neznamená to žít dokonale. Znamená to vybírat si vědomě. A i u drobností – třeba u sladkostí – to může udělat překvapivý rozdíl.
O co se snažíme my
My v To neni možný se snažíme vyrábět věci, které jsou poctivé, nápadité a jednoduché. Žádná náhrada jídla, žádná revoluce. Jen sladkosti, které mají hezké složení, hezký vzhled a trochu jiný přístup než běžné cukrovinky.
Nechceme nikomu říkat, co má nebo nemá jíst. Ale věříme, že když už si něco dáme – a chceme si to vychutnat – tak ať je to dobré nejen chutí, ale i obsahem.
Zkuste třeba naši první a nejprodávanější Liluku arašídovou, kterou pořídíte i dětem v roztomilém balení a ještě roztomilejších tvarech 🧚